čtvrtek 20. srpna 2020

Chudobka: "Žijme každý den naplno."

Leto sa kalendárne pomaly ale isto chýli ku koncu a my vám aj tentokrát prinášame novú epizódu Zoznamováku.
Tentokrát sa to mohlo udiať vďaka našej spolublogerke Chudobke, ktorá sa nám predstavila minulý mesiac, v úvodníku.  

Vo svojom profile na starom blogu uvádzate, že okrem iného počúvate aj Omegu. Zo zvedavosti sa spýtam či počúvate, aj ich maďarské piesne?
Ano, je to TA Maďarská skupina a ano, poslouchám je v maďarštině. Nejdřív mi to „rvalo uši“.  Ale postupně jsem si uvědomila, že jejich rockové melodie jsou vlastně parádní. Tak trochu mi připomínají naši skupinu Olympic.  
K tomuto zvláštně znějícímu jazyku mě přivedl bývalý spolupracovník, kamarád Štefan. Všechno to odstartovala písnička Gyöngyhajú lány aneb Dívka s perlami ve vlasech (Aleš Brychta). Ale mám jich ráda mnohem víc, třeba  Petróleum lámpa, Gammapolis, Léna, Ezüst esö...

Wau. Teraz ste trafili jednu z mojich srdcoviek. (Preto tie výzvedy.) Aj keď tú Brychtovu verziu som nepoznala. Aká chyba. Inak inšpirujete sa hudbou aj pri svojej tvorbe? Alebo máte nejaké iné rituály?
Většinou když píšu, hraje mi tiše nějaká hudba. Rocková, pop, vážná nebo relaxační  hudba, prostě to musí mít zajímavou melodii, musí to být poslouchatelné. 
Hudba mi hraje když jedu autem a také do sluchátek, když jedu na kole. 


Tu sa pri tom byciklovaní zastavím. Ako sa hovorí: “V zdravom tele, zdravý duch.” No musím uznať cyklovýlety a 20 km na kolieskových korčuliach, je niečo. Ako ste si vlastne vytvorili vzťah k zdravému životnému štýlu?
Já a zdravý životní styl sice jsme kamarádi, ale rozhodně ne přátelé na život a na smrt. Kolečkové brusle jsou momentálně uložené ve sklepě. Ale kolo je permanenci pořád. 
S manželem jsme párkrát byli na cyklodovolené a bylo to moc fajn. Dali jsme si hezky do těla a ještě u toho viděli krásy Česka a Moravy. 

Takže ste vcelku i cestovateľka. Máte nejaké obľúbené miesto kam sa vraciate? Alebo také, ktoré by ste niekedy chceli navštíviť?
Strašně ráda bych měla nějaké místo, kam bychom se pravidelně vraceli, ale manžel rád objevuje nová místa, takže tohle je nejspíš pasé. 
Mám ráda Vysoké Tatry.
Ráda bych podnikla safari v  Africe, viděla Yellowstonský národní park, Grand Canyon. I když je to až příliš exotické a pro mě finančně nedosažitelné.


To je veru obdivuhodný zoznam. Ešte stále môžete vyhrať nejaký zájazd. :-) Každopádne už máte peknú zbierku cestovateľských článkov. Na svojich blogoch okrem toho dokumentujete aj vaše koníčky.
Tak sa spýtam, máte k nejakému druhu umenia bližší vzťah? 

Je to věcí nálady. Dělám, pokud mám na  to čas, právě to, co chci. 

Čo pre vás znamená tvoriť? 
Tvořit znamená relaxovat. Zbavovat se stresu. Dělat si radost. Neskutečně mi to pomáhá. Když píšu, třídím si myšlenky. 
Někdy opravdu stačí vidět na monitoru, co se mi honí v hlavě. 
Když háčkuji nebo dělám jiné ruční práce, čistím si hlavu. Většinou se u toho musí počítat očka a to pak není prostor přemýšlet nad tím proč...


Ako vždy, aj tentokrát mali čitatelia možnosť zapojiť sa svojou vlastnou otázkou. Dnešné posedenie by som teda uzavrela tou od Nikky: 

"Čo by odkázala mladším a či má nejaký nesplnený sen?"

Chudobka: “Nejen pro mladší, ale i pro vrstevníky a starší platí nedávno trpce poznané žijme každičký den naplno, člověk nikdy neví, co ho příští hodiny čeká.
A nesplněný sen? Spíš přání, abych se ve zdraví dožila vnoučátek…”


K tomu by som mala ešte takú pod otázku. Totiž k takejto filozofii, ste sa dopracovali vďaka svojej práci zdravotnej sestry alebo je v tom niečo iné?
Je v tom něco úplně jiného. Nejdřív jsem pomáhala manželovi zvládnout léčbu rakoviny. O pár let později  jsem si tím peklem prošla sama, peklem zvaným rakovina prsu. 
Obklopená přáteli jsem se dopracovala k 2,5 roční remisi. Člověk opravdu přehodnotí svoje postoje a myšlenky. Začne se chovat jinak. 

V podobnom duchu som som si vás predstavovala aj na základe vášho blogu. Teda, že patríte k ľuďom, ktorí si už čo to odžili, odbojovali. Čo vám dodáva silu ísť vpred? Je to viera, cieľ alebo niečo úplne iné?
Miluji život se všemi jeho záludnostmi. Miluji svého muže, naše kluky. To oni jsou mým hnacím motorem. 
Nejsem věřící v tom pravém slova smyslu i přesto, že jsem pokřtěná Renata Anna. Kostely mě uklidňují, ale nechodím na mše, spíš se jen dívat na tu tichou krásu uvnitř. Umím Otčenáš a Zdrávas Maria, ale nemodlím se. Věřím v něco mezi nebem a zemí. 

Nuž mať oporu v svojich ľuďoch je už polovica víťazstva. Ďakujem, že ste sa k nám pridali v  tejto dnešnej besede.

Vážení. Dnes sa nám predstavila Chudobka. Nabudúce to pokojne môžete byť aj vy.  ;-)

10 komentářů:

  1. Moje drahé polní kvítí! Je v ní plných sedm krás.

    OdpovědětVymazat
  2. Mám to štěstí, že se s Chudobkou známe už i osobně a musím říct, že je to moc milá osůbka. Děkuji za přátelství.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já děkuji za přátelství. Je mi s tebou hezky.

      Vymazat
  3. Krásny rozhovor :-) Musím sa už konečne dokopať k svojmu predstaveniu.

    OdpovědětVymazat
  4. Pěkné povídání, paní působí velice sympaticky.

    OdpovědětVymazat
  5. Příjemný rozhovor, krásně se četl. Chudobko, jste statečná a inspirativní bytost! :) Děkuji.

    OdpovědětVymazat