JitkaS. Rozjímanie o koníčkoch

Vítam vás na dnešnom posedení Klubu bloggerů. V rámci rubriky Ptejte se, sa dnes pozrieme na pomyslený zúbok, Jitke S. Už sme sa s ňou mohli stretnúť v Úvodníku.

Jitka, ďakujem, že si súhlasila podujať sa na tejto debate. Vitaj medzi nami.

Děkuji za pozvání.

Ako si tak všímam, množstvo bloggerov vníma toto obdobie ako výrazné nakopnutie ich webovej produktivity. Tipujem, že významnú rolu zohráva aj väčšie množstvo času. Ako vnímaš túto situáciu ty?

Podle toho, kolik mám blogů, by se mohlo zdát, že blogování věnuji hodně času. Ale není to pravda. Publikuji jen dva (výjimečně tři) příspěvky týdně. I já byla teď více než dva měsíce doma, ale většinu času jsem trávila s rodinou, věnovala se svým koníčkům a taky udělala pár dlouho odkládaných restů. Naštěstí neznám nikoho, kdo by se s covidem jakoliv setkal, takže pro mě to byla příjemná doba. 

Pre niektorých z nás už aj tie tri články týždenne sú niečo ako Olympíjsky výkon. Každopádne som avizovala, že pred viac ako troma rokmi si založila blog s biografiami inšpiratívnych žien z minulosti. Robíš to aby sa na ne a na ich činy nezabudlo? Alebo sa ich príbehmi snažíš inšpirovať súčasné generácie dievčat a žien? Čo je vo veci?

Těsí mě, že tě zajímá právě tento blog. Všechno, co dělám, dělám primárně kvůli sobě. Něco mi to dává. Většinou nic hmatatelného, jen dobrý pocit, radost, poznání ... Stejné je to i s blogem o výjimečných ženách. Baví mě je objevovat a následně poznávat jejich osudy. Fascinuje mě, jak se dokázaly prosadit ve světě a době ovládané především muži. Ale nejde jen o takové. Zajímám se o všechny ženy, které se jakýmkoliv způsobem zapsaly do historie, dokonce i negativně. Kdysi bych si své „objevy“ psala do sešitu, lepila si tam výstřižky z novin, fotky... Dnes to můžu dávat na blog a podělit se i s dalšími, které by to mohlo zajímat.

Ešteže už existujú blogovacie platformy. Bola by škoda, keby tento blog neuzrel svetlo sveta. Máš aj špecifické kritériá, podľa ktorých sa rozhoduješ, o kom napíšeš článok? Ako to vlastne vyzerá zo zákulisia tvorby obsahu pre Svet žien?

Je za tím hodně práce, možná víc, než za všemi ostatními dohromady. Na internetu čtu všechny možné články o ženách, které se ke mě dostanou. Nemusím je vyhledávat, vzhledem k tomu, jak mám nastavený vyhledávač, skoro každý den se mi nějaký nabídne sám. Vždycky, když objevím novou ženu, zapíšu si její jméno a základní data do databáze, která je dnes již hodně obsáhlá. Vybrat z takového množství námětů jedno konkrétní téma je téměř nemožné. Takže si každý rok tvořím kalendář výročí, která na ten rok připadnou. Z něj si pak vybírám, o kom napíšu. Především se snažím, aby se střídaly ženy z různých oblastí a jednotlivé články připravuji tak, aby „oslavily“ jejich výročí. Každý článek dávám dohromady několik dní. Vyhledávám si na internetu různé informace, překládám z angličtiny, pokud je to možné, přečtu si životopisnou knihu... Snažím se vybrat to zajímavé z jejich života, domýšlím si souvislosti a nakonec ještě musím poshánět obrázky. Ale baví mě to. Kdyby ne, nedělala bych se s tím.

Je skvelé, že ťa to tak baví. Tvoje pôsobisko tu však ani zďaleka nekončí. Na blogu sa okrem toho totiž venuješ aj vareniu, botanike, ručnej práci, zbieraniu bábik i cestovaniu. Čo by si ale považovala za svoju najväčšiu vášeň?

Tohle je hodně těžká otázka. To, co jsi vyjmenovala jsou spíš takové stálice, než nějaké velké vášně. Ale v životě jsem měla mnohem více koníčků, které jsem z nějakých důvodů musela opustit – bláhově si namlouvám, že dočasně a že až se něco v mém životě změní, budu se moci alespoň k některým z nich zase vrátit. Mojí největší vášní je asi objevování nebo zážitky. Chci všechno vidět na vlastní oči, vyzkoušet, ochutnat, porozumět... 

Dúfam, že sa ti k nim nakoniec podarí vrátiť. Mňa by ešte k tým ručným prácam zaujímala taká vec. Tvoríš aj na zákazku, alebo je to na úrovni koníčku? (Ja nič. Len, že tie falošné patchwork vianočné gule vyzerajú luxusne. Ahem.) 

Děkuji. Je a vždycky to byl především koníček. Dříve na mateřské a ještě potom, když jsem byla nějaký čas nezaměstnaná, jsem se pokoušela ručními pracemi i trošku si přivydělat. A občas se dokonce zadařilo, i když ten výdělek nebyl nikdy nijak závratný. Párkárt jsem dokonce něco vyráběla přímo na přání, ale po pravdě, moc mě to nebavilo. Raději tvořím to, co chci sama.

Okrem ručných prác sa tvoj ďalší blog píši aj návodmi. Kde si sa to naučila? Prípadne odkiaľ získavaš nové poznatky? Máš nejakú zaručenú literatúru, stránku alebo iný zdroj?

Vlastně ani nevím. Když se někdo věnuje ručním pracem tak dlouho, jako já, tak ty zkušenosti nasbírá. Kdysi dávno jsem však tvořila jen podle návodů, převážně z časopisů – v těch dobách ještě internet nebyl. Dnes mi obvykle stačí kouknout na obrázek nebo vzor a vím jak na to. Lidi se mě občas ptali, jestli nemám návod. Jenže  já si to nepamatovala a počítat znovu všechna očka a řádky se mi nechtělo. Tak jsem si začala psát poznámky už během práce abych mohla ten návod udělat. 

Takže skúsenosť niekoľkých rokov. To mi pripomína, že budúci rok to bude ak sa nemýlim, celá dekáda, čo už zbieraš bábiky. Čo všetko takýto koníček obnáša?

To záleží především na sběrateli a taky trošku na jeho rodině a přátelích. Znám pár sběratelů, kteří se za to, že sbírají panenky, před ostatními stydí. A i já se setkala s lidmi, kteří když u mě viděli tu spoustu panenek, tak nechápavě kroutili hlavou a měli nepříjemné poznámky. Naštěstí jich nebylo mnoho. Takže v první řadě je potřeba na to mít nervy.

Nezvykneš byť z toľkých koníčkov (plus civilný život, rodina a práca etc.) vyčerpaná? 

Vůbec ne. Koníčky jsou to, co mi dobíjí energii. A dělají můj život pestrý. Nikdy se nenudím a protože nemám čas se všemu věnovat denně, tak mi ani hned tak nezevšední.

Myslím, že s tým sa dokáže stotožniť viacero bloggerských duší. Zdieľaš toto nadšenie aj pred svojím okolím. Vedia o tom, že bloguješ?

Nijak se s tím netajím. Většina rodiny a mých přátel ví, že bloguji a znají adresy mých blogů. Ale jen pár z nich mé blogy navštěvuje.

Čo ťa vlastne priviedlo k myšlienke založiť Klub blogerů a v podstate konkurovať iným (viac menej fungujúcim) klubom?

Kromě Klubu snílků o žádných fungujících klubech nevím. A i ten se potýká s nezájmem členů. A pak je tu ještě Ženský klub, ale to je trošku jiná kategorie. Většina členek totiž vlastní blog z nějakého důvodu nemá a tak svou tvorbu prezentují právě prostřednictvím společného blogu.

Bloguji už více než 10 let, začínala jsem na blog.cz, byla členkou Autorského klubu a nějaký čas i jednou z jeho správkyň. V roce 2013 mi přestalo tamní prostředí vyhovovat a já se rozhodla blog.cz opustit. Přiznám se, že jediné co mi z blog.cz chybí je ta komunita a dění kolem Autorského klubu (když se v něm ještě něco dělo). Občas zjišťuji, že nejsem sama, komu to chybí. Jak jsem psala výš, dělám věci primárně pro sebe. Když mi něco chybí, tak nesedím a nestěžuju si, že to někdo nezařídí, ale pokud je to jen trochu v mých silách, zařídím si to sama. Poprvé jsem blogerům nabídla nový klub koncem roku 2017, kdy už byl Autorský klub po odchodu Standy delší dobu nefunkční. Ale blogeři neprojevili zájem, zřejmě v té době věřili, že se klub znovu rozjede. Když nedávno začali mí oblíbení blogeři doslova hromadně prchat jinam, tak jsem to s klubem zkusila znovu.

A dobre si urobila. Ostatne niekto musí byť ten, čo ako prvý výjde na tanečný parket. No rozhodne ma teší, že sú ľudia stále ochotní robiť niečo pre komunitu. Budem rada ak si toto budeme môcť povedať aj s odstupom niekoľkých rokov.  

Vážení, dnes sme sa mohli zoznámiť s našou hlavnou správkyňou. Prihlasovanie na Zoznamovák je naďalej otvorené, v prípade, že by ste sa s nami ostatnými chceli porozprávať.  Teším sa na vás v ďalšom vydaní. :-)