středa 9. prosince 2020

Když nebloguji: Tess

Hezké středeční ráno, hlásím se vám s prvním úlovkem do rubriky Když nebloguji. Pokud najdete chvíli času v předvánočním shonu, pojďte si přečíst, co všechno nám o svém neblogerském životě prozradila Tess.

Ahoj, já jsem Tess, a kdo zná můj blog, tak ví, že si ráda stěžuji na "katastrofy", které se mi dějí. Vždy musím něco dělat, jinak se začnu hrozně rychle a strašně snadno nudit – proto mám raději hned několik koníčků (anebo to je proto, že mě všechno snadno omrzí?).

Mým koníčkem číslo jedna je samozřejmě psaní – a to nejen o těch všedních katastrofách, ale především o lásce. V hlavě se mi prakticky nonstop honí zamilované příběhy a zápletky, ze kterých pak dávám dohromady dívčí romány. I když je mi skoro třicet, asi navždy budu patnáctiletá naivka, co se lásky a vztahů týče.

Mimo psaní samozřejmě miluji i čtení. Nikoho asi nepřekvapí, že to, co čtu, jsou dívčí romány. Málokdy zkusím něco jiného, abych pak nebyla zklamaná. Stejné to mám i u filmů – radši se dvacetkrát podívám na stejný film, než abych zkoušela něco nového. 

Ale mým nejvýraznějším koníčkem hned po psaní je cukrařina. S láskou (a osypkami) vzpomínám na svůj první dort pro mou sestru k narozeninám – byl odporný, z jahodového pudinku. Od té doby jsem ušla obrovskou cestu a během vysokoškolského studia jsem si udělala profesní kvalifikaci na cukrářku – byla to jen taková formalitka, abych případně mohla podnikat. Vše, co umím, jsem se ale naučila sama metodami pokus omyl a zhlédnutím asi milionu videí na Youtube.

 Občas ale nemám náladu na nic – ani na psaní, pečení, čtení a koukání na filmy. Proto mám další koníčky, kterými mohu vyplnit volný čas. Věřte nebo ne, ale dala jsem se na opravy a předělávání panenek (takové to, když té nebožačce smažete celý obličej a ostříháte vlasy, abyste ji pak mohli úplně přetvořit). K tomu taky maluji anebo si jen tak vybarvuji. 

To by byly mé tvůrčí koníčky. Ale občas člověk potřebuje jen tak vypnout. V takových chvílích mám nejradši, když si pustím nějakou dobrou počítačovou hru.

Prostě pořád musím něco dělat.

 

Ještě jednou díky za příspěvek, Tess!

Dnes jsme mohli nahlédnout za oponu Tessina blogerského života. A co ten váš? Pokud byste se chtěli podělit o vaše radosti a zájmy, posílejte příspěvky na klub.blogeru@gmail.com.

5 komentářů:

  1. Dortářství je dobrý koníček.

    OdpovědětSmazat
  2. Zabíjení času u seriálů též není špatný.

    OdpovědětSmazat
  3. Mám ráda zamilované filmy, ale ráda se mrknu i na něco jiného. Cukrařinu obdivuju. Tu nedávám. Ale mám ráda sladké.

    OdpovědětSmazat
  4. Fú, tak na cukrárstvo treba mať už inakšiu trpezlivosť.
    Tie počítačové hry ma zaujali. Máš aj nejakého favorita medzi hrami?

    OdpovědětSmazat