sobota 26. září 2020

Úvodník: Ann Taylor

Krásny, neskoro septembrový deň, vám vinšujem. 
V dnešnom vydaní upútavky sa nám predstaví literárne i výtvarne zdatná blogerka. 
Nájsť u nej môžete ako filozofovanie o nesmrteľnosti chrústa, tak aj právnickú poradňu či fanúšikovský obsah rôzneho charakteru.
Viac vám o tom už ale porozpráva samtoná Ann Taylor, ktorej týmto prenechávam slovo. 

Ahoj.

Jsem Ann Taylor. Což není moje jméno, ale je zajímavější než pravé jméno. No… možná ne, ale je to už jedenáctiletá přezdívka a jedenáctiletého se vzdáte, leda pokud je to nabouraný auto. Teda myslím, neřídím, tak žádný auto nemám. 
Vychází ze CSI (Kriminálky) fanfikcí, které jsem začala psát před víc než dekádou. Z nich původně vycházel i můj blog, s nímž jsem začala v roce 2007 a před třemi lety ho přestěhovala na blogspot. Jen literární tvorba šla na ann-taylor-story.blogspot.com a pak celkem do p...oněkud utlumení. 
Sice mě to hrozně baví, jenže psát příběhy dá zkrátka zabrat (tak se občas utrhnu ze řetězu při psaní podání - úřad si užije, ale někdy je moc nepobere). Ačkoli ani to nebyl můj úplný začátek. 
Ten dávno vymazaný začátek sestával z krávovin o Harrym Trottelovi, pětidílné parodie na Harryho Pottera. Tu už u mě nenajdete, leda v knihovně. Ani Harryho Pottera, toho vedu na nogwarts.blogspot.com jako trochu encyklopedii překládanou z angličtiny. Nicméně ze zbytku dlouhé historie jsem přenesla vše, co mi za to stojí.

A co mi za to stojí? 

To fakt ne, jsem cis holka. Každou chvíli něco jiného. Chvíli mě baví recenzovat filmy (či se spíš rozčilovat, co to zase kdo vymyslel), recenzovat knihy (či spíše zdlouhavě okecávat, co si o nich myslím), hrát simíky (či spíše přivádět je do co nejšvihlejších situací), nebo recenzovat život (či spíš- moment, sebe do co nejšvihlejších situací pokud možno nepřivádím, jsem trochu sociální fobik a hodně introvert). Sem tam i něco nakreslím nebo cvaknu. Poslední dobou (word mi podtrhl slovo poslední… dobře, je to už delší doba!) také články, jak ideálně neprznit náš jazyk, vyměnily články, jak se ideálně úplně neztratit v našem právu. Nevím, co je marnější. Bludiště je obojí, otázkou zůstává, zda Minotaurem češtinářka nebo soudce.

Jo a taky je mi 28 a za týden jdu k zubaři. Je na vás, jak s touto informací naložíte, ale pokud se někdo objeví s transparentem "Vytrhejte jí to všechno", na kafe ho fakt nepozvu. Zvlášť, když v tom jihočeském zapadákově není kavárna. Dokonce ani ten padák.
Zdar


Nuž, Ann zmysel pre humor určite nechýba. Čo vy na to? 

PS: Ako to už býva "v našich končinách" zvykom, v komentárovej sekcii môžete položiť svoje otázky aj vy. Než si ju o mesiac vezmem na výsluch aj ja. 


5 komentářů:

  1. Dentisté nepotřebují k posezení kavárnu. Stačí jim stolička.

    OdpovědětSmazat
  2. Zajímavá to žena. Blog o Potterovi jsem hned prozkoumala, neboť ho mám též ráda.

    OdpovědětSmazat
  3. Ten humor se mi líbí! Též jsem musela jít hned prozkoumat Harryho. Už to sice bude aspoň 15 let, co jsme s kamarády vařili lektvary a vypisovali seznamy zaklínadel, ale svoji kouzelnickou hůlku z uřezané vařečky mám pořád schovanou :D

    OdpovědětSmazat
  4. Harry Potter nějak prošel kolem mne, aniž by si mě všimnul....

    OdpovědětSmazat
  5. Moje nejoblíbenější právní poradkyně.

    OdpovědětSmazat