Když nebloguji: Chudobka

Krásné úterý, milí blogeři. V dnešním díle pravidelné měsíční rubriky se nám představí Chudobka se svojí láskou k háčkování a ručním pracem.

Co dělám, když nebloguji.

Čtu a háčkuji. To jsou dvě činnosti, které mně v současnosti dobíjejí baterky. A že jim to jde.

Knížka mě musí zaujmout. Pak je mi jedno, jestli čtu román nebo detektivku. Dobrý příběh mě vtáhne do děje. Dokážu se do něj ponořit tak, že postavy ožijí. Jako by se mi v hlavě promítal film. Někdy je opravdu těžké založit rozečtenou knihu a jít něco dělat. A co vlastně čtu? Z romantiky mi učarovala Danielle Steelová a její místy až naivní romány. Je to lehoučké čtení, stránky letí jedna za druhou. Před časem se mi zalíbil Wilbur Smith a jeho africká dobrodružství. Přečetla jsem od něj i celou Řeku bohů a ságy rodu Courtneyů a Ballanteyů. Ráda se začtu do díla Barbary Woodové.  Vyzkoušela i detektivky Jamese Pattersona a musím přiznat, že se mi moc líbily. Zato horory Stephena Kinga se mi moc nelíbily. Ani slavný Nesbo není můj šálek čaje. Knihy si půjčuji v knihovně. Docela dám na doporučení. A co zrovna teď čtu? Harryho Pottera.

Druhou mou vášní je háčkování. Ruční práce, jako takové, mi jdou. Začala jsem plést a háčkovat pod dozorem tety Jarky. Tak vznikly první pletené dlouhé bílé šály s třásněmi a moje první šátky se vzorem Šalamounův uzel, který je dnes opět moderní. Během prvního těhotenství jsem uháčkovala kabátek, čepičku a botičky, abych měla syna v něčem hezoučkém, až si ho z porodnice povezu domů.  Když byli kluci malí, upletla jsem jim svetýrky se vzory slona a medvěda na bruslích. Manžel nosil moje svetry s norskými vzory. Naučila jsem se šít na „mašině“. Kluci tak měli veselé zimní bundy a kalhoty na hraní s nejrůznějšími motivy. Koupit je hotové v obchodě by stálo celé jmění. 

Povedlo se mi ušít stejnou košili pro syna i pro manžela. Oba dva v ní rádi chodili. Plavaly na ní totiž škaredé kreslené zubaté piraně. Díky členství v Ženském klubu jsem se naučila vytvářet frivolitky, což jsou krajky. S člunkem mi to moc nešlo, zvolila jsem proto techniku s pomocí speciální jehly, takže jsem je vlastně šila. Učarovaly mi šperky. Při odchodu z bývalého pracoviště jsem jimi obdarovala kolegyňky. 

Zaujalo mě 3D origami z papíru. Moje top dílko byla tarantule. Dostal ji k narozeninám kamarád. 

Na blogu mě zase okouzlila Janinka svými nádhernými kousky falešného patchworku. Koupila jsem si stužky, polystyrénové koule, zvonečky, věnečky a hromadu špendlíků, abych to taky vyzkoušela.  Dva věnečky mi zdobí byt. Jeden se srdíčkem celoročně a druhý na Vánoce. 

Ale nejvíc mě stejně baví háčkování.  Možná jsem se měla narodit do jiného století… Nejdřív se mi zalíbily háčkované hračky. Začalo to přívěsky soviček. Pak jsem přešla na andělky. To už jsem byla zaháčkovaná až po uši. Pro Olomouckou FN jsem udělala chobotničky pro nedonošená miminka. Na FB jsem členkou několika háčkovacích skupinek. Mám tak k dispozici placené i neplacené návody. Jednou z výzev se stala i psí smečka z různých ras.  Neteřince pro její dvě cácorky jsem uháčkovala dvě panenky. Tchýňce stojí ode mě v obýváku háčkovaná orchidejka. Na Vánočním stromečku budu i letos mít malé bílé zvonečky. Co mám na háčku teď? Šátky. Takové ty obrovské. Strašně mě to baví. Je to velká výzva, jestli zrovna tento krajkový vzor zvládnu nebo ne.

Tak to jsem celá já. Háčku zdar!

Vaše Chudobka

Pokud byste se i vy chtěli podělit o vaše radosti a zájmy, posílejte příspěvky na klub.blogeru@gmail.com. Těším se na ně :)